Řekli o mě
Prostě strejda. Skvělý, úžasný, nejlepší, jedinečný. Nenahraditelný.

Martin Šetek, synovec


S Vladimírem Zimmelem jsem se potkal v roce 2002, tedy v době, kdy jsem byl náměstkem policejního prezidenta pro trestní řízení – a Vláďa byl mým podřízeným. Spolu jsme mj. absolvovali studijní pobyt, resp. krátkodobou stáž, v Norsku, kde jsme načerpali spoustu vskutku přínosných informací a zkušeností. Na jejich podkladě jsme začali spolu a s několika dalšími „spolubojovníky“ přepracovávat policejní strukturu ke zvýšení účinnosti boje s organizovaným zločinem, zejména v odčerpávání zisků a praní špinavých peněz z organizovaného zločinu. I proto jsem byl rád, že se právě on stal prvním (a bohužel i posledním) ředitelem Finanční policie v rámci Policie České republiky. Pamatuji si, že v té době naši specializovaní policejní experti odčerpávali zločinecké špinavé výnosy v miliardových částkách ročně. V současné době, kdy se úspěšně daří policejní specializované útvary likvidovat, to budou možná jen statisíce korun ročně – pokud se vůbec dá nějaká věrohodná statistika v rozprášeném systému zajišťování zločineckých zisků „vydolovat“.

Vladimíra jsem si vždy vážil (a vážím, neb jsme kamarádi) pro jeho naprosto profesionální, ale i iniciativní a kreativní přístup k plnění pracovních povinností, kdy práce pro něho byla vždy posláním – a on jí dával vše, zřejmě i na úkor rodiny. Jeho přímost a někdy až tvrdošíjná zarputilost, s níž se (i přes mne :-) snažil prosadit svou účinnou koncepci ve vyhledávání a zajišťování zločineckých zisků, ale i strukturu budoucího specializovaného útvaru, mne mnohdy doslova fascinovala. Ověřil jsem si opakovaně, že Vladimír Zimmel je skutečným odborníkem, ale i schopným velitelem.

Ostatně s Vláďou máme tak trochu společný osud, i já jsem zasvětil svůj život boji se zločinem, i já jsem odcházel z řad orgánů činných v trestním řízení po 23 letech. Je sice pravdou, že od Policie ČR jsem odešel za zcela jiných důvodů, ze státního zastupitelství jsem po 22 letech odcházel za obdobné situace jako on od Policie ČR, tj. znechucen situací ve „svém“ rezortu, kde jsem se také stal „persona non grata“ – a mí nadřízení dělali vše pro to, abych buď nikdy nevylezl ze své kanceláře anebo odešel navždy. Mrzí mne, že u Vládi jim to vyšlo, neboť česká policie ztratila jednoho z největších a mezinárodně uznávaných odborníků i výborného velitele.

Podívám-li se na jeho webové stránky, mohu konstatovat i další z Vláďových charakteristik. Zůstal a určitě i nadále vždy bude slušným a skromným člověkem, ale také nesmiřitelným bojovníkem. I proto budu vždycky rád, když i nadále bude mým spojencem v boji za spravedlnost, bezpečnost a pořádek…

Vladimíre, přeji Ti úspěchy, štěstí a vše potřebné k co nejlepšímu životu – drž se…!

JUDr. Miroslav Antl, senátor, expert na trestní právo, vysokoškolský pedagog


Policajt policajtská, na českou policejní realitu, neobvykle buldočí typ. Že jsou takoví lidé z policie vyháněni, je divné. Že vadí zločincům, to chápu. Proč by měl vadit vedení policie?

Mgr. Michal Mazel, ex-ředitel Odboru bezpečnostní politiky MV ČR


Vladimíra Zimmela znám asi 7 roků. Poznal jsem ho nejen jako svého nadřízeného, ale i po osobní stránce. Podle mého názoru je schopným manažerem, který byl jako workoholik shopen pracovat 24 hodin denně a úspěšně ve své funkci řešit ty nejobtížnější úkoly. Jako člověk na mě působil velmi solidně, jako jeden z mála lidí kterým bych maximálně důvěřoval. Vždy jednal přímo, nekompromisně a razantně což byl nejspíš pro určité osoby nepřekonatelný problém. Pro mě je to člověk kterého si velmi vážím.

kpt. Ing. Zbyněk Špička, bývalý spolupracovník na FIPO


Vladimíra Zimmela jsem vždy hodnotil vysoko jak po lidské tak pracovní stránce.Z mé osobní zkušenosti byl vždycky maximálně poctivý, cílevědomý workoholik na vysoké odborné úrovni. Měl vždycky snahu dělat něco navíc, prosazoval nové a efektivnější postupy a hlavně díky jemu se z týmu "Výnosy" podařilo postupně vytvořit - na zelené louce - Finanční policii, která měla jedny z nejlepších výsledků mezi všemi útvary. Stejné úspěchy mu přeji i v dalším, civilním životě.

JUDr. Jaroslav Macháně, ex-náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení


Vladimír Zimmel?

Jaký je z pohledu ženy? Uhrančivé oči. Havraní vlasy. Vždy hladce oholená tvář. Nemiznoucí úsměv z tváře. Šokuje vás svým verbálním projevem. Umí mluvit, zároveň i naslouchat. Jeho učitel českého jazyka by mohl být pyšný na jeho vytříbenou řeč a nestrohý projev. Neuslyšíte od něj žádné vulgarismy či nadávky. Neuhýbá z přímého pohledu do očí. Nosí přesně padnoucí oblek. Je načichlý kosmopolitním způsobem života, přestože není „čistokrevným“ pražákem. Zároveň to není navoněný frajírek, užívající třikrát týdně pleťovou masku. Je vtipný a výborný společník. Ano, klidně bych se nechala pozvat na společnou kávu.

Jaký je z pohledu kolegyně? Policejní práce pro něj nebyla práce, ale poslání. Denodenně odevzdával české policii své úsilí, intelekt i veškerý čas bez ohledu na pracovní dobu. Jen náhodně byly naše cesty v tom policejním světě osudně spojeny, přestože jsme pracovně nikdy u jednoho stolu neseděli. I tak bylo s kým konzultovat, s kým se poradit, od koho vyslechnout kritiku, komu se svěřit, komu předat svůj názor. Jako jeden z mála policejních managerů nepodceňoval práci žen u policie. Váží si dobře odvedené práce bez ohledu na vaši hodnost či funkci. Umí otevřeně kritizovat, oprávněně chválit a sdělit vlastní názor. Nevěřila bych, že i nadávat se dá elegantně, s nadhledem, bez naběhlé žíly na krku. Nikdy mu nepoložíte špatnou otázku. Platí u něj, že neexistuje hloupá otázka, pouze odpověď může být takovou. Umí nesouhlasit. Miluje vše nové. Je obdivuhodně trpělivý a bojovný. Ovšem nečekejte Hercula s praskajícím trikem v oblasti bicepsů a lukem v ruce. Naoko jde o nenápadného bojovníka, který používá zbraně daleko účinnější. Nejedná zbrkle a ví co chce. Práci četnickou miloval srdcem, duší i hlavou.

Jsem si jistá, že odevzdáním služebního průkazu se jeho pracovní život nehroutí. Jde o velmi talentovaného a ctižádostivého člověka, který zvládne vše, co si vezme do hlavy.

Vláďo, přeji ti víc než jen vše nejlepší. Přeji ti cestu dlouhou a úspešnou!

JUDr. Monika Weber, bývalá kolegyně


Za takřka 20 let služby jsem potkal hodně nadřízených na různých úrovních řízení. Někteří byli z mého pohledu lepší, někteří horší, tak už to bývá. Měl jsem tu čest, že jsem mohl pracovat po dobu zhruba 2 let pod velením ředitele FIPO Vladimíra Zimmela. Pokud bych mohl o někom prohlásit, že to byl manažer, pak by to byl právě on. Stanovit si jasně a srozumitelně cíl, ukázat cestu k jeho dosažení a po té cestě vést celý tým až k stanovenému cíli, to je to, co umí a co v pozici ředitele útvaru předváděl.

Podle mně dokázal v poměrech soudobé policie něco zcela ojedinělého. Postavil doslova "na zelené louce" nový útvar, útvar vysoce efektivní, až tak efektivní, že začal vyčnívat nad ostatní. Stejně tak jako vyčníval jeho ředitel. A ten se úspěchy svými a úspěchy svého útvaru nijak netajil. Naopak. Prezentoval je na každém kroku. A to se u nás nenosí. Policie se nezbavuje podprůměrných a neschopných, ale naopak těch, kteří vyčnívají. Neumí využít jejich schopností ve svůj prospěch, nestojí o ně. Škoda pro policii i pro tuhle společnost. Škoda zrušení FIPO, škoda odchodu takových lidí jako je Vladimír Zimmel.

Jaroslav Vild, bývalý pracovník FIPO