Vyhledávač

Anketa

Současná Policie ČR trpí nejvíce :
 
Stotisícové odměny policejních ředitelů jsou :
 

Počítadlo přístupů


Komu vadí FIPO? Tisk E-mail
Hodnocení čtenářů: / 21
SlabéVynikající 
Sobota, 30 srpen 2008
===============Týdeník EURO-48/2006 (26/11/2006)=======================

Systémovou změnu útvaru by měla provádět jen důvěryhodná vláda

Odstupující vláda se rozhodla stáhnout s sebou do žabince zapomenutí dějin i finanční policii (FIPO). Těžko se v této souvislosti vyvarovat ústavně-právní úvahy. Ústavu je skutečně třeba změnit alespoň v jednom, naprosto zásadním bodě: po volbách by měla vládnout stará vláda přesně až do okamžiku, kdy dostane důvěru Poslanecké sněmovny vláda nová. Vyřešilo by to mnoho patálií! Nehrála by se pubertální „hra na nervy", jež možná zajímá některé politiky, ale v národu vzbuzuje jisté nutkavé pocity. Především by ale nemohla nastat ústavně nelogická situace, kdy vládne „nevláda“, která nikdy neměla a výslovně nedostala důvěru Parlamentu, ale chová se, jako by ji měla!

Podivná rozhodnutí.

Pochybnou legitimitu mají potom nejen její rozhodnutí personální (rozprášení vedení inspekce, výměna ředitele protikorupční policie) a systémová (rušení finanční policie, příprava sloučení zpravodajských služeb). A bude-li se přístup k ústavě vyvíjet poslední dobou naznačeným způsobem, nebude v budoucnu možno ani vyloučit situaci, že by při prvním pokusu vytvořil designovaný premiér „vládu“ z nastrčených, politicky nepříliš profilovaných osob, jejichž jediným cílem by bylo odvést špinavou práci (divoké personální změny ve státní správě, bleskové privatizace, „puštění žilou“ státnímu rozpočtu, přihrání státních zakázek spřízněným firmám). Pak by „vláda“ nedostala důvěru, podala demisi a v klidu zmizela, protože není trestně odpovědná. A všechny orgány činné v trestním řízení, co jich tu máme, by si mohly políbit šos.

Katastrofický scénář?

Činnost této „nepolitické“, z ústavního hlediska jaksi „neplnohodnotné“ vlády by ani neimplikovala přímou politickou odpovědnost. (Alternativní schéma: premiér vyjmenuje do vlády spolustraníky naopak „přespříliš profilované“ a jejich následným totálním „vykostěním“ vyřeší jedním vrzem otázku politické odpovědnosti a očisty strany od oportunistů.) A pak by byla jmenována vláda z nových, krásných a ničím se neušpinivších lidí, která by už pracovala v předem připraveném prostředí. Špatný sen, špatný vtip, nebo katastrofický scénář? Někomu snad při jistých pasážích zatrnulo? Není to dobrý důvod pro změnu ústavy?

Současný stav.

FIPO se zabývá odhalováním závažné daňové kriminality, legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; nadto dohledává a zajišťuje výnosy z trestné činnosti a majetky obviněných. Tento poslední, chybějící prvek byl systémově zacelen až vznikem tohoto útvaru. Hlavními jeho partnery jsou (kromě příslušných policejních a zpravodajských složek) specializované útvary ministerstva financí: Ústřední finanční a daňové ředitelství, Generální ředitelství cel a Finanční analytický útvar. Kromě toho FIPO spolupracuje s podobně zaměřenými zahraničními službami, útvary a pracovišti, z nichž je zásadní součinnost s Europolem.

Kvalitní činnost.

Za dobu své existence FIPO v rámci možností soustředila a stabilizovala týmy odborníků na dané problematiky. O jejich činnosti svědčí z jedné strany dohledatelné statistiky, z druhé strany mediální ticho (běžným standardem se bohužel stává opak - čím méně hovoří za policejní útvar výsledky, tím více se sám prezentuje). Soustředěním specialistů vznikly podmínky pro systematickou metodickou činnost, což je alfou i omegou kvalitního odhalování trestné činnosti, jejíž typologie se překotně vyvíjí a důsledky metodického zaostávání znamenají bezprostřední vážné národohospodářské i morální ztráty. Další nespornou výhodou, již přináší existence tohoto útvaru, je vytvoření jednoho komunikačního uzlu pro styk se zahraničím v dané problematice. Tento významný koordinační a kontrolní prvek, zkvalitňující vnitrostátní i zahraniční spolupráci (s nesporným pozitivním vlivem na mezinárodní prestiž republiky), se však nevytvořil ze dne na den.

Výhrady.

Jedinou známou výhradou vůči současnému stavu je opticky „značný“ počet specializovaných policejních útvarů s celorepublikovou působností a překrývání jejich působnosti. Samotné „vnímání“ počtu útvarů jako vysokého není kvalifikovaným důvodem pro rušení jednoho z nich („vjem“ není totéž, co přemýšlení). Ani jisté přesahy v působnosti útvarů nejsou kritické (ostatně mezi protikorupční a finanční policií nejsou vůbec). Koordinaci lze zajistit funkčním evidenčním systémem (takzvanou lustrací) a případné přesahy v působnosti mimoděk vykazují žádoucí vzájemný kontrolní efekt. Sloučení na daně specializovaných policejních orgánů s celními a finančními by přineslo vyšší efektivitu práce. Tento důvod pro změny by byl korektní, ale pouze zčásti. Neplatí totiž pro všechny, ale pouze pro „daňové“ útvary FIPO; ostatní by musely zůstat netknuty.

Pochmurné výhledy.

Část příslušníků FIPO pochopitelně půjde do civilu; jiní přejdou do protikorupčního útvaru, další do ÚOOZ, Národní protidrogové centrály (NPC) a na krajská policejní ředitelství. Tím se však zruší centrální analytika (včetně pracně budované databáze), což bude znamenat i konec specializovaných metodických pracovišť. Daňoví odborníci mohou přejít na protikorupční policii a pokračovat téměř kontinuálně ve své práci, myslitelně lépe by se jim však dařilo na ministerstvu financí (kdyby už FIPO musela z nějakého důvodu skončit). To však neplatí u specialistů na boj proti praní peněz a na zajišťování výnosů z trestné činnosti: zde by se centrální analyticko-metodické pracoviště nenávratně rozpadlo!

Negativní dopad.

To by mělo velmi negativní dopad nejen na kvalitu trestního řízení v rozpracovaných případech praní peněz a odhalování této neuvěřitelně sofistikované trestné činnosti, ale i na efektivitu zajišťování výnosů a majetků, nabytých z trestné činnosti. O nepříznivém dopadu zrušení jednoho odborného komunikačního uzlu na tuzemskou i zahraniční spolupráci je snad již zbytečné se šířit. Zahraniční partneři ztratí fungující spojení, což způsobí nejen provozní problémy, ale i další tázavé až posměšné pohledy v souvislosti s děním v naší zemi. Jakékoli změny vždy s sebou nesou nejistotu a snížení výkonu útvaru. Výjimkou jsou dlouhodobě diskutované změny, kdy je snaha přijmout takové řešení, jež podporuje většina zúčastněných, kteří vědí proč a co se děje a jaká bude jejich budoucí role. Jsou-li však změny totalitně direktivní, iracionální a překotné, devastuje to příslušné orgány dost podstatným způsobem. A to se děje právě nyní.

Co lze zachránit.

Skoro všechno! Chystané zrušení je možné zrušit, a co se slíbilo slíbit: nechat nejprve vypracovat systémovou analýzu, definovat problémy, navrhnout změny, provést systémovou oponenturu (od zúčastněných až po nestranné experty) a pak teprve přijmout politické rozhodnutí, které bude obsahovat i něco na způsob „osvětové“ kampaně, jak o pozitivním významu změn přesvědčit maximum těch, jichž se dotkne. Nedílnou součástí kvalifikovaného rozhodnutí je i důkladný harmonogram příprav, zejména legislativních a technických.

Změny.

Jedním z možných výsledků takového procesu by jistě mohl být návrh změn, v jejichž důsledku by FIPO „zeštíhlila“; závan racionality by se dal indikovat z návrhu seskupit daňové specialisty do útvarů ministerstva financí, v jehož rámci by byla vytvořena takzvaná celní a finanční stráž a přidělené policejní orgány by konaly již v rámci trestního řízení. Osvěžujícím by jistě bylo porovnání s německým systémem spolkového a zemských kriminálních úřadů, jejichž jednotlivé specializované útvary jsou zajišťovány společným týlovým zázemím (což přináší úspory), ale navíc mají propojené informační systémy a databáze a specializovaní analytici a metodici pracují společně.

Efektivní FIPO.

Z předchozího je tedy zřejmé, že současné postavení FIPO není jediné možné, aby mohlo být efektivní. Očekávat však, že avizované změny přivodí zvýšení efektivity, či doufat, že ji alespoň zachovají na dosavadní úrovni, je - s pravděpodobností rovnající se jistotě - čirou bláhovostí! Proto ten úvodní důraz na ústavní stránku věci: Nechť se velice drahých systémových změn dopouští pouze kvalifikovaně a jedině plnohodnotná, tedy důvěryhodná vláda, která též za ně ponese politickou zodpovědnost v míře plné a neztenčené!

Anebo FIPO skutečně někomu tak strašně vadí?

Jan Schneider, spolupracovník redakce